Jih proti Severu - Trocha té klasiky neuškodí

5:19:00





Tak a mám tu další TIP na knižní klasiku. Musím se přiznat, zpočátku  jsem se obávala, že mě tohle dílo nebude bavit. Většinou mě totiž ty hodně opěvované klasické romány nudí. Ale vzdávám autorce hold, protože je to na svou dobu opravdu skvělý příběh! I přesto, že od prvního vydání uběhlo spoustu času, tak je Jih proti Severu velmi aktuální a čtivé dílo. Jako u všech klasických děl, i tady musím ocenit, že nic není uspěchané - jak to u dnešních románu bývá zvykem! Vztahy mezi postavami se rodí postupně. Taky jsem se strachovala, že budu  číst červenou knihovnu, ale opravdu ne... Hlavní hrdinka  Scarlett O Harová  je typická šestnáctiletá holka  jakou můžete potkat i dnes. Miluje, nenávidí, neví co se sebou. Hrozně mě baví její myšlenkové pochody, a ta její legendární věta "Budu na to myslet až zítra." Asi jsem jedna z mála, ale já si hrdinku oblíbila! Nejvíc mě na tom příběhu chytla právě Scarlett. Je naprosto svá, žádná tichá myška - nenechá si do ničeho kecat, má svou hlavu! A to ani od mužů, což bylo na tehdejší dobu velmi odvážné. Takové chování bylo považováno za znak nevychovanosti.  Její přirozené výbuchy vzteku jsou taky dost vtipné, hlavně tehdy, když se  na scéně objeví Rhetter Butler. Další postava, která knihu obohacuje o  děj, a velmi vtipné momenty. Přestřelky mezi Scarlett a Rhetterem miluji! Taky se něco dozvíte o válce a tak... Margaret Mitchell na románu pracovala deset let, a všechny informace týkající se historických událostí si ověřovala. Takže je opravdu o co stát!  




Popadla vázičku a vztekle jí mrštila přes celou knihovnu ke krbu. Vázička se roztříštila o mramorovou římsu krbu.
„Tohle,“ ozval se odněkud z hlubin pohovky hlas, „už je trošku moc.“
V životě ji nic tak nepřekvapilo ani nevyděsilo, vyschlo jí v hrdle a nezmohla se na jediné slovo. Chytila se zadního opěradla svého křesla a roztřásla se jí kolena.
V tom vstal z pohovky Rhett Butler, který tam do té doby ležel, a přehnaně zdvořile se jí uklonil. „Stačilo, když mě z odpoledního spánku vyrušil výjev, který jsem byl nucen vyslechnout, ale nechápu, proč bych se ještě měl nechat ohrožovat na životě! “
Byl to živý člověk. Žádný duch! Ale, pro všechny svaté, on všechno slyšel! Scarlett sebrala veškeré síly, aby se zmohla alespoň na zdání důstojnosti.
„Pane, měl jste dát najevo, že jste přítomen v místnosti.“
„Myslíte?“ Bílé zuby se mu blýskaly a drzé černé oči se jí vysmívaly. „Vy jste přece vyrušila mě. Musel jsem čekat na pana Kennedyho, a když jsem si uvědomil, že jsem za domem nejspíš persona non grata, byl jsem natolik ohleduplný, že jsem se uchýlil se svou nevítanou maličkostí právě sem a doufal, že mě tu nikdo nebude rušit. Avšak bohužel!“ pokrčil rameny a mírně se pousmál.
Ve Scarlett to při pomyšlení, že tenhle drzý a impertinentní člověk všechno slyšel, zase začínalo vřít – vždyť slyšel věci, o kterých si teď myslela, že měla spíš umřít, než je vypustit!
.„Lidé, kteří špehují…“ vyhrkla vztekle.
„Lidé, kteří špehují, často vyslechnou velice zábavné a poučné věci,“ posmíval se jí. „Mám se špehováním dlouholetou zkušenost a…“
„Pane,“ skočila mu do řeči, „vy nejste gentleman!“
„Jak jste bystrá!“ reagoval lehkým konverzačním tónem, „a vy, slečno, nejste dáma.“ Zřejmě se na její účet dobře bavil, protože se znovu tiše zasmál. „Žádná žena nemůže zůstat dámou poté, co řekne a provede, co jsem právě slyšel a viděl. Naštěstí mě dámy nikdy moc nezajímaly. Vím dobře, co mají v hlavě, ale málokdy projeví odvahu nebo nedostatek vychování a řeknou nahlas, co si myslí. A to začne časem člověka nudit. Ale vy, moje milá slečno O’Harová, jste dívka vzácného ducha, velmi obdivuhodného ducha a já před vámi smekám. Vůbec nechápu, čím mohl dívku s vaší bouřlivou povahou zaujmout elegantní pan Wilkes. Měl by na kolenou děkovat bohu za dívku s vaší – jak že to říkal? – žízní po životě, ale protože je bezduchý chudák. ..
„Nejste mu hoden čistit boty!“ vykřikla vztekle.
„A vy jste se ho chystala nenávidět až do smrti!“ Rhett Butler se rozvalil na pohovce a Scarlett slyšela, jak se na celé kolo směje. Kdyby ho mohla zabít, byla by to udělala. Místo toho však opustila místnost se vší důstojností, na jakou se v té chvíli zmohla, a práskla za sebou těžkými dveřmi.







You Might Also Like

0 komentářů

.

.

Subscribe