Doporučuji: Racek - Anton Pavlovič Čechov

3:53:00


                   "Jestli budeš někdy potřebovat můj život, tak přijď a vezmi si ho..."


Nevím, zda někdo z Vás četl tuto hru, ale velmi ráda bych ji dnes doporučila. Dostala jsem se k ní na popud písní  Tomáše Kluse, který v téhle hře hrál, a nazpíval k ní song s názvem Nina - tak se jmenuje hlavní představitelka. Racek je první hra, kterou jsem četla. A i když mi zpočátku přišlo to mluvení postav trochu nepřehledné, po nějakém čase jsem si zvykla, a už mi to nepřišlo vůbec. Asi je to jen o síle zvyku. Celá hra je vlastně o skupině lidí, kteří mají rádi divadlo a literaturu. Někdo vyniká více, někdo méně. Ale ten způsob jakým se baví, mi přišel občas komický.... Osobně bych však řekla, že hlavním tématem je nešťastná a neopětovaná láska všech zúčastněných. Ten miluje toho, a ta zase toho. V podstatě, každý někoho tajně miluje. Někoho,  kdo mu lásku nemůže opětovat, protože miluje toho druhého. No, už jsem se v tom sama zamotala... Nina je typická nevinná kráska, která  se zamiluje do Trigorina - slavného a charismatického spisovatele, který ovšem udržuje vztah s Arkadiovou, matkou Trepleva, jenž Ninu velmi miluje...Trigorin zpočátku náklonost opětuje, ale moc dlouho mu to nevydrží, a pak už Ninu tato touha vede do  neštěstí. Jako, trošičku náročné čtení, čert aby se v tom vyznal, ale vzhledem k tomu, že je to čtení asi tak na hodinu? Si myslím, že stojí za to! Ve mě Čechov určitě něco zanechal, a proto jeho hru Racek doporučuji dál. Ninu Zárečnou jsem mimo jiné zmínila i ve svém starším článku, který najdete tady.

Racek - Anton Pavlovič Čechov: Hra má čtyři dějství. Racek je považován za přelomovou hru v dějinách evropského moderního dramatu. Děj hry, který nemá žádnou výraznější linii, je potlačen a čelné místo získává vnitřní život postav. Hra zároveň obsahuje řadu komicky absurdních situací. Hře dominuje šest jednostranných milostných vzplanutí. Přestože je Racek protkán řadou milostných vztahů, typicky pro Čechova, postavy si povídají o literatuře. Jejich vztahy a postoje lze poznat často pouze díky drobným zmínkám v textu nebo detailům v hereckém projevu jednotlivých protagonistů. Ačkoli hra obsahuje řadu pochmurných míst a témat (nešťastná láska, rozpad osobnosti, sebevražda, alkoholismus), Čechov ji označil jako komedii. Snažil se tak vyjádřit své nazírání na život, který i přes řadu nešťastných momentů má převážně groteskně-absurdní charakter.



You Might Also Like

0 komentářů

.

.

Subscribe