Proč to nedopadne jako v knize, a on se do Vás nezamiluje?

3:42:00


Taky máte rády ty knihy, kdy se hrdinka zamiluje do svého kamaráda, ale on její city zpočátku neopětuje? Anebo ještě lépe! On ji nejdřív nesnáší, protože je otravná… Vlastně není ani moc hezká, ale v jednom okamžiku se všechno změní, a on se do ní bláznivě zamiluje? No, tak přiznávám se, taky je ráda čtu. Baví mně to do té doby, dokud se navzájem hašteří a nemůžou se snést, v momentě kdy začne frajer cukrovat jako ten největší trotl, knihu zavřu. Nebo si maximálně přečtu poslední větu. A pak lituju, že jsem si ji přečetla, protože končí asi nějak takhle: Miluji Tě – Já Tebe taky… 


Takže taky máte takového kamaráda, kterého tajně milujete? Snažíte se pro něj být ta nejlepší, nejkrásnější, nejchápavější a děláte vše, co mu na očích vidíte? No, tímhle stylem si to razíte rovnou do pekel, ale na to dříve či později přijdete sama. Nebo možná budete mít to štěstí, a budete Ta výjimka… Možná nakonec budete mít takové štěstí, že nebudete patřit mezi To pravidlo. Asi jako v tom filmu: Až tak moc tě nežere…

První fáze: Seznámíte se - dejme tomu přes internet, dneska je to přece tak populární! Tak proč ne? Čím déle ho znáte, tím víc se Vám líbí. Chápe Vás, stále si máte co říct, a navíc! Je táák hezký, takže co víc si přát? Jo, a abychom nezapomněli na to nejhlavnější…  Vypadá to, že se mu dost, ale jako fakt dóóst líbíte! Jinak by Vám přece každý den nepsal, anebo s Vámi nebyl v kontaktu, že jo? To dá rozum. Je to zkrátka Vaše spřízněná duše, a Vy víte, že ho znáte z minulého života… Vaše hlava si to sice už nepamatuje, ale Vaše srdce si jasně vzpomíná! No, a v tomhle duchu se to nese třeba i několik měsíců, aniž byste si něčeho všimla, pozvolna přistoupíte na druhou fázi.

Druhá fáze: Nervy začínají pracovat… Najednou zjistíte, že nevíte, jak Vás bere, a co k Vám vlastně cítí. Vnímáte detaily a nevíte, co skutečně signalizují. Můžete se z toho zbláznit! Proč mu najednou trvá tak dlouho odepsat? A proč už na Vás nemá tolik času jako dřív? My ženy postřehneme každou změnu v chování, takže nám to začne v hlavě šrotovat na plné obrátky. Chová se nějak divně! Ještě, že máme ty kamarádky, tak těm čtyřem NEJLEPŠÍM pošleme jeho zprávy – na analýzu! Potřebujeme přeci vědět, co to znamená. Víc hlav, víc ví. A všechny naše kamarádky dospějí ke stejnému názoru: Miluje Tě!

Poznámka dvě: Jsme spokojené, ve skrytu duše jsme to stejně věděly! Jen jsme se chtěly ujistit, že to ostatní vidí stejně.

A hurá do třetí fáze! Bohužel máme tu blbou potřebu vše řešit… A proč to neřešit rovnou s ním? Jaká slast, když nám oponuje, že to tak přece není! Prostě toho má teď hodně, a nemáme si dělat starosti, protože on nás má přece rád.  Má nás rád - to nám zatím stačí, a taky rády věříme lžím… Ale stejně! Kdyby nás neměl rád, tak nám každý den nepíše nonstop, no ne? A neflirtoval by s námi, neposílal by nám vtipy, obrázky, hudbu, fotky, nesvěřoval se, nežárlil… Možná jsem na něco zapomněla, ale těmito větami argumentujeme každý den. I když tušíme, že je něco špatně nebo intuitivně víme, že nám v něčem lže…A věříme tomu, i když se nečekaně přihlásíme na jinou sociální sít, kde jsme se seznámili, a tam je online.

Naivní poznámka: Neříkal před pár vteřinami, že toho má hodně a nemá čas? Ale co, třeba to má jen zapnuté a u PC vůbec není. Taky to tak občas dělám.

Nejhorší ze všech fázi, je ta čtvrtá. Stále tajíte, že ho milujete? No, věřte, že on to ví nebo přinejmenším tuší… Chlapi se někdy dělají hloupější, než jsou! Zkrátka kolikrát ví, i když dělají, že neví. Dělají to, protože to chtějí slyšet přímo od Vás. A chtějí to slyšet i za cenu toho, že nesdílejí Vaše city. Prostě jim to dělá dobře a je úplně jedno, že pro ně jste jen kamarádka s občasnými výhodami. Jak jsem se již zmínila, jste ve fázi, kdy už víte, že ho milujete. Nebo alespoň něco podobného. On je ten, na koho si první vzpomenete, když ráno vstáváte a poslední na koho myslíte, když usínáte… A kolikrát usínáte až k ránu, protože si s ním ještě píšete. Někdy už nespíte jen proto, že prostě nemůžete – jste v takové fázi, kdy Vám to Vaše nervy nedovolí. Vy víte, že on k Vám už není tak upřímný a snažíte se dopídit pravdy za každou cenu, avšak marně.

Poznámka, která vás se*e nejvíc: Máte z toho všeho akorát pořádné haldy! (Haldy - hovorově halucinace)

Trapná poznámka: Přiznejte si, celá Vaše FB zeď teď patří jen jemu. Postujete songy, citáty, různá moudra! Zkrátka, vysíláte signály a doufáte, že pochopí, co k němu cítíte...
Ale stejně Vás vždy uchlácholí a je to zase OK. Jednoho dne však vybuchnete tak, že nastartujete i jeho. A on Vám nakonec řekne, nebo dá najevo, že jste vlastně idiot. Sice Vám to neřekne přímo, použije k tomu květnatou mluvu, ale Vy snad poprvé pochopíte, jak to skutečně myslí. Jste I-D-I-O-T… Protože jste špatně vyluštila jeho signály. To, že s Vámi flirtoval, a že Vám často přiznal, jako moc ho vzrušujete, neznamenalo, že to tak skutečně bylo! A že Vám každý den psal, to taky nic neznamenalo! Ani to, že s Vámi sdílel hudbu, obrázky, fotky, svěřoval Vám intimní věci a posílal vtipy… To taky ne. Tohle vše Vám říkal, protože jste dobrá kamarádka, které může mimochodem věřit. A přátelsky Vám doporučí, abyste se naučila rozlišovat mezi virtuálnem a realitou…

Zajímavá poznámka: V tu chvíli si vzpomenete na bratra, který dnes potřeboval na Vaše PC, a koutkem oka jste zahlédla, jak psal pěti holkám úplně to samé…

Fáze pět: Ta je teda možná horší než čtvrtá fáze, ale tak teď už částečně víte, jak jste na tom! A co když mi lže? A nechce si přiznat, že cítí to samé, co já?? Ok, tak fajn, stále nevíte, jak na tom skutečně jste. Odmítáte uvěřit faktu, že necítí to samé, co VY! Vždyť je to téměř nemožné, po tolika měsících komunikace! A snažíte se opět se Všemi svými kamarádkami přijít pravdě na kloub a je jedno, že při tom vypadáte jako magor a jste mu nejspíš pro smích. V románech i filmech se nakonec do své kamarádky přece zamiluje. Stačí ho ignorovat… Zní rada kamarádek. Uděláte to a ani po pár měsících se nic nemění. Sice Vám po nějako době napíše - Vy skáčete radostí málem do stropu, ale po nějaké době zase nasednete do kolotoče, kterému já říkám: Nekonečné vodění za nos…

Idiotská poznámka: Chjooo… A jste v tom nanovo! Proč jen jste mu odepisovala?! Měla jste raději poslechnout své kamarádky, které Vám radily nereagovat. Ale kdo chce kam… A dál to znáte.
Opět čekáte, kdy Vám konečně vyzná lásku, a zase nic. Nechápete, proč Vám píše?! Musíte mít přece nějaký hlubší význam! Ale jo, vlastně má… Brzy se dozvíte pár šokujících zpráv, které Vámi otřesou. A najednou Vám dojde, proč ty jeho náhle změny chování. Jeden den Vám dával najevo, jak hodně pro něj znamenáte, a další den se k Vám ani neznal.

Vše vysvětlující poznámka: No jo, ale někde si člověk své zlomené srdce léčit musí… Tak proč ne u kamarádky, která vždy trpělivě naslouchá a navíc je i sexy?

Blbá otázka: Došlo Vám už, proč to neskončí jako v těch knížkách a on se do Vás nakonec nezamiluje, ani když ho opustíte?

 „Protože před Vámi je ještě jedna - jeho osudová! Která na něj sice kašle, ale Tu on miluje. A stejně jako Vy bláhově čekáte na den, kdy si uvědomí, že miluje Vás, on čeká na to samé, ale od někoho jiného…“

Pěkně hnusná poznámka: Za Vámi se vrací jen tehdy, když na něj ta druhá nemá náladu. Vy jste ta jistota, ten pocit bezpečí, který ho vždy ujistí, že na světě není tak úplně sám. Vy jste jeho útěcha na zlomené srdce. A co na tom, že Vás další den nebude znát, protože ona na něj bude mít zase náladu. No a?! To Vy jste Ta blbá, která špatně dešifruje všechny JEHO signály. A že jste tu vždy pro něj na rozdíl od Ní? No a?! Ona je beztak bohyně (i když ho asi už několik měsíců ignoruje, ale on stále čeká na její zprávy jako na smilování boží). Nikdo se Vás přece neprosí, jen občas. Když mu Ona láme srdce, a On se nemá kde vybrečet, ha ha… Měla jste dát na jeho radu a naučit se rozlišovat! Měla jste se naučit rozlišovat a vidět, jaký je to ubohý, falešný...!!! Doplňte, jakoukoli nadávku chcete.  

Extra důležitá poznámka: Ale čert ho vem, ať ho pohltí matka zem! Na Vás čeká ještě jedna fáze! Fáze, kdy se Vám vrátí všech pět smyslů! Možná i jeden navíc… Konečně se na něj vykašlete a najdete si někoho, kdo udělá, co Vám na očích vidí. A ne jen virtuálně. A on? On nejspíš stále někde čeká na svou vysněnou princeznu, a jestli nezemřel, čeká dodnes… Amen, navěky amen, pravím Vám.

 





You Might Also Like

11 komentářů

  1. Pěkný článek! ☺ A ten konec, nemohla jsem se neusmát... :3

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) To jsem ráda, ono to spíš mělo být takové úsměvné. :))

      Vymazat
  2. Jako kdyby jsi popisovala to, co se děje mně! Ne vážně... To tak sedí! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jej, to mě mrzí... to bylo moje peklo toto - nikdy jsem si nepřipadala jako větší magor! :/ :D Snad to u tebe dopadne podle Tvých představ. ;)

      Vymazat
  3. Úplně celý můj příběh! A furt k tomu klukovi něco cítím a stále má rád tu svojí jedinou, a já jsem jen případ nouze, když na něho kašle. A ještě hůř jsem tak pitomá, že ho ignorovat neumím. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On si tě nezaslouží...vím, že je to těžké, ale vykašli se na něj co nejdříve!;)

      Vymazat
  4. Jako by jsi mi mluvila z duše. Jsem u tebe poprvé a tenhle článek na mě vyskočil jak osud, který jsem potřebovala, abych to celé pochopila. To co člověk nechápe. To je tak přesný. Já jsem ve fázi, že bych nejradši vše dávala na fb (hudbu, motta), zaplať pánbůh už jsem dost stará na to, takže se jen hodně musím krotit. On mě maximálně ignoruje a já se maximálně trápím a vše řeším s každou kamarádkou! Si přijdu jak prasteny puberťák. Jenže nevím jak se od toho odprostit :-( ale ještě jednou dík za článek. Teď si ho musím číst každý den jak mi to mluví z duše a musím si vstipit PROČ TO TAK JE do hlavy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk to chápe, ale nechce tomu věřit... prostě, srdce se nechce vzdát. Moc dobře tomu rozumím, mě tahle slepota trvala skoro dva roky... pak jsem se rozhodla být štastná s někým jiným, a můžu říct, že to bylo moje nejlepší rozhodnutí v životě! Až ty city přejdou, tak člověk pak vidí, jak byl blbý... a to možná bolí nakonec nejvíc. Ale jednou to přejde! Jen k tomu musí člověk dojít sám. Přeji, at v sobě tu sílu nalezneš! :)

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  5. Haha. Haha. Jo. Tohle...tohle se mi taky stalo :D To je až děsivý, jak moc je to trefný. Ale člověk se z toho nakonec oklepe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Přesně tak... ted už se tomu směju, ale tenkrát... Už nikdy více! :D

      Vymazat

.

.

Subscribe